23-43-L/506 Provozní techika
|
Kmenový obor:
|
23-43-L Strojírenská výroba
|
|
Studijní obor:
|
23-43-L/506 Provozní technika
|
|
Vstupní předpoklady žáků:
|
úspěšné vykonání závěrečné zkoušky ve tříletém strojírenském učebním oboru (kromě oboru 23-61-H/001), popř. obsahově příbuzných oborů, příbuznost posoudí ředitel školy; zdravotní způsobilost uchazeče doložená stanoviskem lékaře
|
|
Délka a formy studia:
|
2 roky denní studium
|
Obor dopravní provoz má následující učební plán:
|
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů
|
Celkový počet týdenních vyučovacích hodin pro 1. a 2. ročník
|
|
A. Povinné
|
|
|
a) základní
|
|
|
Český jazyk a literatura
|
6
|
|
Cizí jazyk
|
6
|
|
Dějepis
|
2
|
|
Občanská nauka
|
1
|
|
Matematika
|
5
|
|
Fyzika (8)
|
3
|
|
Informační a komunikační technologie
|
4
|
|
Tělesná výchova (6)
|
4
|
|
Ekonomika
|
3
|
|
Technická mechanika
|
4
|
|
Technická měření
|
4
|
|
Stroje a zařízení
|
3
|
|
Technologie
|
6
|
PROFIL ABSOLVENTA
1 Předpokládané výsledky vzdělávání
1.1 Obecná úvodní část
Po ukončení přípravy, úspěšném vykonání maturitní zkoušky a po příslušné praxi je absolvent schopen zajišťovat středně technickou a technickoekonomickou stránku provozu v průmyslových podnicích, službách i sféře soukromého podnikání v celé oblasti strojírenství.
Studijní obor prohlubuje a rozšiřuje znalosti a intelektuální dovednosti, které žáci získali ve tříletém učebním oboru. Část obsahu je odborně zaměřena podle zájmu žáků, zejména s ohledem na možné pracovní uplatnění v regionu.
1.2 Obecné vědomosti, dovednosti a postoje
Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení žák:
- disponoval rozvinutými dovednostmi potřebnými pro sebereflexi a sebehodnocení, utvořil si adekvátní sebevědomí, měl pozitivní, demokratické společnosti odpovídající hodnotovou orientaci,
- chápal fungování demokracie, osvojil si vědomosti a dovednosti potřebné k aktivnímu občanskému životu, byl připraven plnit své občanské povinnosti, respektovat zákony a etické normy demokratické společnosti,
- uvědomoval si svou národní a evropskou identitu, svá lidská práva a respektoval práva ostatních lidí, byl připraven k soužití s lidmi se zdravotním znevýhodněními s příslušníky společenských minorit, nepodléhal xenofobii, rasismu a intoleranci,
- chápal jazyk jako systém a prostředek komunikace a dokázal ho vhodně užívat v nejrůznějších komunikativních situacích,
- uvědomoval si význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění, dovedl se kultivovaně ústně i písemně vyjadřovat, uplatňoval společenskou a řečovou etiketu,
- uměl získávat a podávat potřebné informace, byl schopen vyjadřovat se o běžných věcech, kulturních zážitcích i odborné problematice výstižně a logicky, získal všeobecný kulturní rozhled, chápal umění jako specifickou výpověď o skutečnosti, byl si vědom kulturních památek a chápal přínos umění pro člověka, cítil spoluodpovědnost za živou i neživou přírodu, za kulturní a historické památky a byl ochoten je ochraňovat,
- rozuměl tomu, jakým historickým vývojem vznikla současná podoba světa a dovedl využívat poznatků o historii k hlubšímu porozumění současnosti, byl schopen používat cizí jazyk jako prostředek mezikulturní komunikace, poznávání kulturního bohatství druhých národů, vzájemného porozumění
a pochopení, používal cizí jazyk k získávání informací z různých zdrojů, byl motivován ke studiu cizích jazyků a byl schopen používat je jako prostředek pro potřeby svého povolání i v mezinárodní spolupráci,
- používal správné matematické pojmy a jazyk matematiky, včetně symboliky a terminologie,
- uměl efektivně numericky počítat a využívat proměnnou, dokázal odhadnout výsledek, chápal kvantitativní a prostorové vztahy, užíval geometrickou představivost,
- porozuměl závislostem, uměl zpracovat získané údaje formou grafů, diagramů, tabulek atd., uměl řešit problémy, byl schopen matematické reálné situace, využívat matematických postupů, pracovat s informacemi a obhájit vlastní řešení,
- osvojil si základní přírodovědné vědomosti, kterému umožní hlouběji porozumět přírodním jevům a procesům i odborným problémům svého oboru, naučil se (např. v oblasti ekologie, ochrany zdraví atd.) zaujímat aktivní postoje a hledat řešení problémů,
- uvědomoval si odpovědnost za vlastní zdraví a aktivně usiloval o zdokonalování své tělesné zdatnosti,
- projevoval smysl pro čest, spolupráci a vzájemnou pomoc, byl ohleduplný k ostatním,
- dovedl pracovat na uživatelské úrovni s osobním počítačem a dalšími informačními a komunikačními prostředky, tyto prostředky využíval k práci s informacemi.
1.3 Odborné vědomosti, dovednosti a postoje
Příprava žáků ve studijním oboru provozní technika vede k tomu, aby po úspěšném vykonání maturitní zkoušky absolvent:
- z náročných technických schémat porozuměl funkci jednotlivých součástí, prvků, agregátů a celků strojních zařízení při jejich výrobě, montáži, či údržbě,
- používal jednotlivé druhy výrobní, technické a servisní dokumentace,
- rozlišil materiály používané ve strojírenství a strojních součástí z hlediska jejich správné funkce,
- volil a navrhoval pracovní postupy jednotlivých operací a v souladu s technologickými požadavky i sled operací při výrobě, montáži, údržbě a opravách,
- měřil neelektrické veličiny,
- kontroloval a posuzoval kvalitu vyrobených (opravených) součástí, smontovaných skupin a celků, provedl jejich funkční zkoušky s vypracováním protokolu o měření a zkoušce,
- efektivně využíval běžné prostředky výpočetní techniky ke zvýšení produktivity práce v souladu s ekonomickými, technologickými a bezpečnostními požadavky,
Příprava v oboru vytváří předpoklady k tomu, aby absolvent po příslušné praxi byl schopen:
- vést menší výrobní, kontrolní, servisní, opravárenské a prodejní úseky, útvary a provozy technického zaměření v průmyslu, službách i ve sféře soukromého podnikání,
Profil absolventa dotváří škola podle potřeb jednotlivých regionů, požadavků úřadů práce, zaměstnavatelů a zaměstnavatelských svazů. Přípravu lze zaměřit tak, aby absolvent měl prohloubené vědomosti např. v oblasti:
- výroby, montáže, oprav a uvádění do provozu složitých strojů a zařízení užívaných v různých (i nestrojírenských) odvětvích a byl popř. schopen (po příslušné praxi) tyto činnosti řídit,
- klasických a progresivních technologií třískového obrábění a dělení materiálu směřujících ke stále vyšší tvarové složitosti a přesnosti součástí a tyto vědomosti uměl aplikovat při navrhování technologických postupů, nářadí a přípravků apod.,
- pracovních činností spojených s tvářením, sléváním, tepelnou a povrchovou úpravou kovů a tyto vědomosti uměl aplikovat při navrhování technologických postupů apod.,
- plynárenských zařízení a jejich provozu, v oblasti automatizace a řízení plynárenského provozu, jeho ekonomiky a organizace, problematiky topných plynů, jejich uskladňování a čistění, výpočtu a projektování plynovodů, problematiky obsluhy, údržby a oprav plynárenských zařízení, montáže rozvodných zařízení, znalosti příslušných bezpečnostních předpisů a provádění revizních činností,
- technické údržby a oprav základní a speciální techniky, jakož i dalších agregátů strojů a zařízení včetně řízení menších pracovních kolektivů,
- provozu strojů, užívaných v různých odvětvích včetně automatizace a ekonomiky jejich provozu,
- konstrukce strojů a zařízení, diagnostiky jejich závad a zásad zabezpečování jejich provozuschopnosti.
Uvedené okruhy představují pouze příklady možného zaměření výuky.
V souladu s profilací absolventů může škola doplnit název studijního oboru uvedením jeho zaměření (např. 23-43-L/506 Provozní technika-plynárenství, 23-43-L/506 Provozní technika-obrábění materiálů, 23-43-L/506 Provozní technika-tváření, 23-43-L/506 Provozní technika-servis a opravy strojů).
1.4 Klíčové dovednosti
Z profesního hlediska jsou pro absolventa velmi důležité numerické aplikace, dovednosti řešit problémy a problémové situace, dovednosti využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi a komunikativní dovednosti.
Absolvent umí:
- řešit praktické úkoly a situace z běžného života i z oblasti vlastní profese a využívat matematické a přírodovědné poznatky,
- z osobnostního a profesního hlediska řešit problémy a problémové situace,
- využívat efektivně prostředky informačních a komunikačních technologiích a efektivně pracovat s informacemi,
- vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou.
Předpokladem zkvalitňování osobního i pracovního života jsou personální a interpersonální dovednosti.
Absolvent dovede využívat sebepoznávání a sebekontrolu pro stanovení a realizaci přiměřených cílů vlastního osobnostního a pracovního rozvoje. Dovede zdokonalovat svůj pracovní výkon, dodržovat zdravý životní styl, spolupracovat s ostatními osobami na dosažení kolektivních cílů, přijímat a nést odpovědnost za vlastní práci a práci ostatních.
2 Možnosti uplatnění absolventa
Po úspěšném vykonání maturitní zkoušky je absolvent studijního oboru připraven vykonávat náročné pracovní činnosti dělnických povolání v průmyslu, službách, i ve sféře soukromého podnikání.
Studijní obor provozní technika připravuje zejména pro dělnická povolání, absolventi se mohou uplatnit i v nižší a střední technické funkci:
- servisní technik,
- vedoucí provozu,
- technik dispečer,
- technik technolog,
- technik normovač,
- technik kontrolor jakosti,
- technik konstruktér,
- technik projektant,
- technik technický manažer provozu,
- technik investic a engineeringu.
Absolventi se mohou uplatnit také v některých příbuzných dělnických povoláních, jako jsou:
- mechanik,
- provozní mechanik apod.
3 Možnosti dalšího vzdělávání absolventů
Absolventi studijního oboru, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se mohou ucházet o studium na vyšších odborných a vysokých školách za stejných podmínek jako absolventi ostatních druhů středních škol, poskytujících úplné střední, popř. úplné střední odborné vzdělání
1 Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Vzdělávací program formuje absolventa tak, aby se v relativně krátké době po ukončení přípravy uplatnil na trhu práce.
Aby bylo možno absolventy studijního oboru připravit k výkonu povolání (uvedených v profilu absolventa), je obsah přípravy koncipován jako systém, poskytující základní vědomosti společné řadě strojírenských povolání s dalším rozšířením. Postupná orientace umožňuje přípravu na konkrétní povolání i specializaci přípravy uvnitř těchto povolání. Uvedená koncepce je umožněna jednak uspořádáním učebního plánu, zařazením výběrových předmětů, navýšením počtu hodin předmětů povinného základu, úpravou obsahu učebních osnov (viz poznámky k učebnímu plánu) a obsahovým naplněním tematického celku specifického učiva v učebních osnovách.
Tato variabilita obsahu, popř. i nabídka vhodných nepovinných vyučovacích předmětů, umožňuje také směrování obsahu přípravy tak, aby se absolventi studijního oboru mohli uplatit jak v oblasti průmyslu, tak v živnostenských provozovnách v souladu s regionálními podmínkami a aktuálním stavem trhu práce.
Příprava absolventa v oboru navazuje a rozviji prvotní profesionalizaci, jak z hlediska všeobecně vzdělávacího, tak v odborné složce na úrovni, která umožňuje další vzdělávání v různých krátkodobých specializačních či rekvalifikačních kurzech, ale i studium, vedoucí k dosažení vyšší úrovně vzdělání.
Výchova absolventa, schopného uvedených cílů dosáhnout, je charakterizována:
- vyšším podílem všeobecné vzdělávací složky kurikula,
- profilovanou odbornou složkou vzdělávání.
2 Charakteristika obsahových složek
Vzdělávací program obsahuje všeobecně vzdělávací a odborné předměty, které jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů. Skupina povinných předmětů se dále člení na předměty základní (a), které obsahující učivo povinné pro všechny školy vyučující daný obor, a předměty výběrové (b), které volí škola s ohledem na zamýšlenou profilaci oboru. V souladu s jejich volbou škola volí i obsah učiva
Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti pro zvolenou profilaci přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah je v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce, k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. dalším odpovídajícím skutečnostem.
Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a podle svých možností. Nabídka může být rozšířena o další, v poznámkách neuvedené předměty.
Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.